přátelé 7.díl

12. listopadu 2007 v 13:38 |  přátelé
*Karolíno?* odsekla jsem se. Ale on mě pak chytil za ruce a řekl. *Promiň, spletl jsem se, Karolína,víš, byla před tebou, neboj se skončilo to.Slibuju* a já jsem se tak trochu zamyslela a řekla jsem *dobře, ale už mi to nedělej*
*Neboj se* uklidnil mě Petr. *ale já se nebojím* řekla jsem mu. *Ty si ta, na kterou pořád myslím. Věř mi* Petr to řekl tak mile, až jsem mu začala věřit. Jsem ráda, že jsem se zamilovala do někoho, o kom si myslím, že mu můžu věřit.
*A navíc, žádná jiná neumí tak dobrou čínu* zavtipkoval a pochválil mi Petr. *takže ti chutnala, že jo?* zaradovala jsem se. Když jsem byla malá, tak jsem věřila jednomu pořekladu, že láska prochází žaludkem. Proto jsem se učila vařit už od jedenácti let.
Pak jsem šla do kuchyně za svou čínou. ale byla jsem plná obav, že mi Petr, ač mi to řekl velmi mile, trochu zalhal. *Cokdyž má tu Karolínu ještě rád?!* obávala jsem se.
Druhý den
Zrovna si štu knížku. Petr ještě spí. nechci ho zbudit,a protože čtení není hlučné, tak si čtu. a najednou jsem začala mít hlad. Tak jsem tu knížku uklidila a šla jsem dolů do kuchyně.
Sedla jsem si na gauč a přemýšelela jsem, co si asi dám. nic mě nanapdlo . *asi udělám špagety* řekla jsem si.
Tak jsem se na to vrhla. Možná si říkáte, že nic nedělám, že je pořád jíme a pořád vaříme. Ale není to pravda. Já ráda vařím. Hlavně když mám komu, jinak mě to taky moc nebere. Jsem ráda, že někomu mé jídlo chutná ;-)
A hele, Petr už se vzbudil. Tak jsem šla a nabídla jsem mu mé špagety. *Dáš si? Právě jsem je uvařila.* A Petr mi na to kývnul, jako že si dá. *Asi jo, dám si.* *To jsem ráda.* A nandala jsem mu jídlo na stůl.
Pak jsme začali jíst. *Tak co, chutná?* zeptala jsem se Petra. *to víš, že mi to chutná, od tebe to je dobrota. Už od školy jsi byla dobrá kuchařka* pochválil mě. *Můžu se tě na něco zeptat?* ptala jsem se ho . *To víš, že můžeš* odpověděl mi Petr.
*Jen jsem se tě chtěla zeptat, jestli bych si sem mohla někoho pozvat.* řekla jsem mu *jasan ,proč bys nemohla, teď tu bydlíš taky, a navíc když si domácího takhle vykrmíš, tak ti budu vyhovovat.* řekl mi mile. *aha?! vykrmovat, tak to jo, ale pak budeš tlustej a co potom* zavtipkovala jsem ale Petr se nedal *Jistě že můžeš* *Tak jo. Hned zejtra si zavolám. Chtěla bych tenhle dům ukázat mojí kámošce. Jmenuje se Julie.* *Klidně a příště se neptej**Tak jo*
a pak mě polínil *dobře pane domácí*řekla jsem mu *nech toho, jasný?* řekl mi Petr.
Poom jsem šla vykoupat Klaudinku. Byla špinavá asi se válila v bahně. *Hodná hoka, budeš hezky čisťounká* pochválila jsem jí. *Zítra ti představím svojí nejlepší kamarádku. Určitě se ti bude líbit.* vypravovala jsem jí.
Pokračování příště !!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Míša autorka blogu a komiksu Míša autorka blogu a komiksu | E-mail | Web | 16. listopadu 2007 v 15:18 | Reagovat

písntě sem něco, pls

2 Míša autorka blogu a komiksu Míša autorka blogu a komiksu | E-mail | Web | 16. listopadu 2007 v 15:19 | Reagovat

pls

3 Míša autorka blogu Míša autorka blogu | E-mail | Web | 29. listopadu 2007 v 16:49 | Reagovat

halooooooooo

4 Katyy Katyy | Web | 23. listopadu 2008 v 17:04 | Reagovat

Super ,zajíma mě jaká bude ta její kámoška..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama